Z mámina deníku

aneb dopisy mému malému skřítkovi

Už jsou to 3 měsíce

Už jsou to 3 měsíce

Milá Vanesko, ten čas vážně neuvěřitelně letí. Už to jsou 3 měsíce, co jsi tady s námi a i když mi občas každý den připadá stejný, pokaždé se něco nového naučíš. A já samozřejmě s Tebou.

I když se Ti ze začátku pokládání na bříško moc nelíbilo a často jsi mi nadávala, začínáš tuto polohu mít ráda. Nejspíš to bude proto, že toho v poloze na bříšku vidíš zase o kousek víc. Kdo by pořád zůstával na zádech, že? Vydržíš už dobrých 5 minut a když už hlvičku nemůžeš udržet, na chvilku si ji položíš na podložku a zase zvedneš. Co kdyby Ti během té chvilky něco uniklo, co?

Taky se Ti v této poloze líp říhá po papání a prdí. Problémy s prdíky sice občas máme, ale už je to daleko lepší. Kde jen jsou ty proplakané a prohoupané noci, kdy jsem se Tě snažila utišit a uspat, abychom si po dlouhém dni obě odpočinuly? Když už jsme u toho spinkání, v noci spinkáš ráda, ale přes den se Ti moc nechce. Střídají se lepší a horší dny, kdy jsi schopná spát jen po půlhodinkách, ale sem tam odpadneš i na 2 hodinky. Pak jsi usměvavá a upovídaná až hrůza. Škoda jen, že Ti zatím nerozumím, ale i tak Ti odpovídám velice ráda, což Tě rozveselí ještě víc. Úsměv máš opravdu krásný.

Celá nám rosteš do krásy. Na tříměsíční kontrole u paní doktorky Ti navážili 6,3 kg a naměřili 62,5 cm. Ano, velikost 62 jsme tak museli odklidit a přišla na řadu velikost 68. V té už máme více šatiček, do kterých Tě maminka velice ráda oblíká. Ty na nich máš nejradši ty lehké sukýnky, které si můžeš ručičkama chytnout a dávat do pusinky. Taky máme za sebou první očkování.

Bála jsem se, jak to budeš snášet. Píchnutí do nožičky Tě sice zabolelo a trošku sis v ordinaci zaplakala, ale brzy jsi přestala. Jsi statečná holčička. Teplotu jsi žádnou neměla, ale byla jsi 2 dny po očkování hodně plačtivá. Snad to bude podobně probíhat i další měsíc při očkování.

Už ses taky naučila spojovat ručičky. Nejradši na ně koukáš a strkáš si je do pusinky. Vlastně celkově máš ráda své malé prstíky, často vyplivneš dudlík a raději žužláš je. A do toho si s námi hlasitě povídáš nebo si broukáš. Jízdy v kočárku máš ráda, i když ze začátku sem tam protestuješ, protože se raději nosíš a koukáš zvědavě na věci okolo. I v kočárku toho ale vidíš hodně a saháš ručičkama na všechno v dosahu. Jakmile se jednou naučíš sedět, nevím, jak Tě v kočárku udržíme. Zvědavko naše.

Na zavinovačku už začínáš být velká. Nejen, že Ti z ní už trčí dlouho nožičky, ale taky se už hodně bráníš, když Tě do ní zabaluju, protože chceš mít ručičky už venku. Budeme muset přejít na spací pytel, ale u toho si nejsem jistá, jak se Ti bude líbit a jaký uspávací rituál zavedeme. U zavinovačky jsme si to s tatínkem už hezky za ty 3 měsíce nacvičili a šlo to, teď začínáme zase od začátku. Snad si s tím poradíme.

Už Ti narostlo také více vlásků. Sice jsi měla pěknou hřívu už když ses dostala na svět, ale teď Ti jich jich máš ještě víc. Nebude trvat dlouho a budeme Ti dělat první culíčky. Ačkoliv možná předbíhám, zatím máš na to vlásky moc krátké a jemné. Máš díky nim takovou sametovou hlavičku, kterou tak ráda pusinkuju. Tatínek si zase užívá pravidelné koupání, které máš tak ráda. Vodička… to je Tvoje. Určitě budeš daleko lepší plavec než maminka (což jsou nejspíš asi všichni okolo). Třeba teď s uvolňováním pandemických opatření v republice se konečně dostaneme na nějaký ten kurz plavání pro miminka. Už tak jsme toho díky COVIDu propásli hodně.

Babička Pavla s dědečkem Mirkem  se za námi do Prahy brzy přijedou podívat, protože cestování mezi okresy je konečně povoleno. Uvidí Tě tak naživo poprvé po třech měsících a rozhodně to bude událost. Takže to Tvoje narození alespoň teď oslavíme. Sice až po třech měsících, ale co se dá dělat. Pandemická situace nám prostě nepřeje. Ale to nevadí, i tak máme plno zážitků. A ještě plno mít budeme.

Tvá máma

Syki

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge