Z mámina deníku

aneb dopisy mému malému skřítkovi

Už je to 8 měsíců

Už je to 8 měsíců

Milá Vanesko, dnes je to už neskutečných 8 měsíců, co jsi tu s námi. Když mi všichni říkali, že ten čas rychle uteče, nevěřila jsem jim, ale je to tak. A to i přesto, že mi častokrát každý den přijde stejný, nebo přinejmenším hodně podobný. Utíká to strašně rychle a ty nám rosteš do krásy.

První dva zoubky, které se Ti minulý měsíc vyklubaly, hezky lezou ven a rostou. Už nemáš ten bezzubý úsměv, ale pokaždé když se na nás usměješ, vykukují ty dvě malé perličky. A Ty se na nás zubíš velice ráda. Už teď jsi taková malá koketka, co předstírá, že se stydí a vzápětí se široce usměje. Uvidíme, jak to půjde s dalšími zoubky. Jsou tam vidět hned čtyři, ale těžko říct, jak dlouho potrvá, než se vyklubou ven. Už teď ale kvůli nim občas pofňukáváš a koušeš, co se dá do pusinky vůbec strčit.

Začaly jsme spolu chodit na kojenecké plavání. První návštěva byla trošku hektická, kdy jsem za 15 minut musela stihnout svléknout Tebe i sebe, uklidit věci do skříňky, jít se do sprchy s Tebou umýt, obléct a rychle k bazénku. Byla jsem z toho trochu vystresovaná, ale nějak jsme to zvládly. První hodina na Tebe velký dojem neudělala, ale protože jsi náš malý Vodnář, brzy sis na bazének s vodou zvykla a další a další hodiny sis už pobyt užívala. Taky jsi moc ráda v kolektivu. Spíš ale tiše koukáš a vyčkáváš, než se pustíš do akce a seznamování se. Kluci na Tebe berou ale už od mala, těm na plavání se moc líbíš. Aby taky ne, když jsi tak hezká holčička.

Díky prvnímu plavání jsi ale asi chytla svou první pořádnou rýmičku a kašlíček. I když si vlastně myslím, že to mohlo být i díky nemocnému chlapečkovi ve vlaku, který kašlal a kýchal všude okolo sebe, aniž by si nějak zakryl ruku. Každopádně Ti to asi první plavání spíš urychlilo, takže jsme šly za doktorkou, abychom zjistily, jak na to. Tam nám doktorka společně se setříčkou pěkně vyčinily, že děti žádné plavání nepotřebují a že je to jen hloupý marketingový tah a že takhle budeš pořád nemocná. Připadala jsem si jako ta nejhorší máma na světě a odcházela s rozporuplnými pocity. Z kašlíku i rýmy ses ale brzy dostala, takže se mi ulevilo. Osmiměsíční kontrola pak ukázala, že máš pořád 71cm, ale vážíš už 8100g. Hezky nám rosteš.

Jeli jsme společně i s tátou za babi Pavlou a dědou Mirkem do Karviné, protože nás čekalo oficiální vítání občánků. Sice totiž bydlím v Praze, ale já a díky mně i Ty máme trvalé bydliště vedené stále v Karviné. A tak jsem nás zapsala na vítání občánků, kdy město oficiálně přivítá nové miminka. Díky COVIDové situaci se ale dříve plno těchto vítání nekonalo, takže vypsali nové termíny až na teď, takže tam miminka byla různě stará.

Měla jsem obavy z toho, jestli nebudeš příliš unavená, protože se čas shodoval s časem Tvého spánku, ale zvládla jsi to skvěle a ani ses nevztekala, že pořád sedíme. Dostali jsme pro Tebe taky nějaké ty knihy a sadu prvního keramického nádobí, na které si teda ještě počkáš. Na vítání s námi šli taky babi, děda a teta Míša. Máme tak plno fotek, jediná nevýhoda je, že díky pandemické situaci jsme museli mít na obličejích nasazené respirátory a sundali si je jen na focení.

V Karviné jsme taky navštívili mou sestřenici a Tvou tetu Terezku a taky se potkali s prababi Helenou a pradědou Mirkem. A to vše díky oslavě 2. narozenin Tvé sestřenice Emičky. Hezky jsme jí popřáli a pořádně se na oslavě nadlábli. Ty sis venku hrála na dece s tátou i Emičkou, která se na Tebe pořád smála a občas Tě i pohladila po hlaviččce, nebo dala pusinku. Někdy ses dokonce nechala od babi a dědy i pochovat, ale ne moc na dlouho, rychle jsi spěchala ke mně.

Těsně před odjezdem z Prahy do Karviné táta zjistil, že už umíš lézt, když Ti o něco jde a chceš na to dosáhnout. Pro mě to bylo velké překvapení, protože jsi celou dobu jen pérovala na nožičkách a zvedala zadeček. A ejhle! Ty už lezeš! I v Karviné jsi párkrát popolezla, jsi moc šikovná holčička. Vypadá to, že budeme mít zase o zábavu postaráno a budeme Ti muset už složit ohrádku, abys mohla lézt bez rizika zranění. Dostala jsi samozřejmě zase plno hraček a oblečení, když jsme se vrátili domů do Prahy, velice jsi mi s vybalováním chtěla pomáhat. Máš ráda všechny šustící věci. Nejlépe, když si je můžeš strčit i do pusy.

Těsně před Tvým devátým měsícem jsme se rozhodli zajít na celodenní výlet do pražské ZOO. Pro Tvého tátu a babičku Valentinu to bylo vůbec poprvé v české ZOO a moc se jim tam líbilo. A to i přesto, že se jim nezdálo brzké vstávání a odjezd, byli překvapení, kolik lidí tam je už od deváté hodiny ráno. Když jsme přicházeli, byli jsme nějací 150 a když jsme odpoledne okolo třetí odcházeli, bylo v ZOO okolo 7000 lidí. Některá zvířata na Tebe moc dojem neudělala, ale třeba tučňáci nebo gorily se Ti moc líbili. Když se Ti nelíbilo v kočárku, vzal Tě táta nebo já do náruče a chodili jsme a dívali se na zvířátka takto. Moc jsme si to užili a určitě se tam na jaře podíváme znovu, to už zvířátka budeš vnímat víc.

Tvá máme

Syki

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge