Z mámina deníku

aneb dopisy mému malému skřítkovi

Už je to 5 měsíců

Už je to 5 měsíců

Milá Vanesko, ten čas opravdu utíká jak utržený ze řetězu. Teprve nedávno jsi měla 4 měsíce a teď už to je měsíců 5. A i další měsíc s sebou přinesl řadu nových zážitků.

Tak třeba Tvou úplně první cestu vlakem. Babi Pavla a děda Mirek se za námi do Prahy začátkem června přijeli znovu podívat a taky, aby nám při cestě do Karviné ve vlaku pomohli. Ze začátku ses sice na vlak zrovna dvakrát nadšeně netvářila, ale během cesty se Ti podařilo si schrupnout a dokonce ses i napapala, i když hluku okolo Tebe bylo docela dost. Jsi naše malá cestovatelka.

Teta se sestřenicí se na Tebe už moc těšily. Teta Tě vítala už ve dveřích a Ty ses na ni sice dívala obezřetně, ale smála ses. Vůbec jsi náš malý smíšek a vesele se na lidi i svět okolo sebe usmíváš. A taky hodně vykládáš. Se mnou a tátou, s babi a dědou, se všemi.

V Karviné na Tebe bylo zvědavých hodně lidí. Babi Pavla se s Tebou dokonce pochválila v práci a pak ses byla podívat i na prababi Helenu a pradědu Mirka. Byla tam i teta Andrea. Na všechny jsi udělala velký dojem. Nejčastěji se na Tebe byla podívat teta Tereza, s tou jsme byly několikrát na procházce v parku. Samozřejmě jsi taky od všech dostala plno dárečků, které se nám málem nevlezly do kufru.

Kromě toho jsme spolu byly dvakrát u paní doktorky, abys dostala očkování. Měla jsem trochu obavy z toho, jak to zvládneš, protože podruhé jsi dostávala dvě očkovací dávky po sobě, ale Ty jsi to vše hezky zvládla a teplotka se neobjevila. Dokonce jsi při píchání ani moc neplakala, za což Tě pochválily paní sestřička i doktorka. Takovou hrdinku tam totiž ještě neměly. Tak jen ať Ti to vydrží. Taky jsme Tě zvážili a už nám hezky přibíráš, máš 7,3 kg.

Vypadá to, že ukecaná budeš pěkně po mně, což nevím, jestli je zrovna výhra, ale vůbec to nevadí. Alespoň budeš mít vždycky co říct. Od 15. června se už musíš krásně otáčet na bříško. Poprvé se Ti to ovšem podařilo v naší posteli při uspávání. Hezky ses švihem přetočila a od té doby bys to dělala pořád. A je jedno, jestli Ti zrovna něco stojí v cestě, Ty se pokoušíš otočit i přes hračky a knihy.

Občas to vypadá, že se pokoušíš i o nějaké to plazení nebo spíš pohyb dopředu, ale to se Ti zatím nedaří, takže se opět občas rozčiluješ. Ale pohyb do stran Ti jde výborně. Občas se jen otočím na chvilku zády a Ty se pěkně posuneš na nějakou ze stran. Vypadá to, že se Ti už začínají pomalu klubat i zoubky, protože si do pusinky strkáš hračky a různá kousátka, abys je mohla pěkně ožužlávat. Uvidíme, jestli se Ti brzy vyklubou pořádně a Ty náš začneš kousat.

V novém bytě se už začínáme hezky zabydlovat. Už máme složený všechen nábytek a vybalenou většinu krabic. Ještě pořád nám ale něco zbývá vybalit, pověsit obrázky a více to poklidit, abychom tu a tam o věci nezakopávali. Ale Tebe teď stejně nejvíc zajímá nová hrazdička, co pouští melodie a pěnové puzzle, které jsme dali na podlahu, aby ses po nich mohla vesele válet a hrát si. A Tebe to vážně baví.

Chodíváme spolu už i pravidelněji na procházky, ať už prozkoumáváme okolí, anebo se procházíme na dvorku ve vnitrobloku. A i když jsi v kočárku ráda a ráda zkoumáš okolí, se sluníčkem moc velký kamarád nejsi. Vůbec se Ti ale nevidím, taky mi vadí, když mi svítí do očí a v kočárku je to rozhodně horší, když nemáš kam utéct…

Tvá máma

Syki

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge