Milá Vanesko, dnes je to 7 měsíců, co nám rosteš do krásy a já se nestačím divit, co všechno nového se s Tebou naučíme.
Znamení, že se Ti už pomalu začínají klubat zoubky, jsme měli už nějaký ten pátek, ale právě tento měsíc se Ti konečně zoubky vyklubaly. Nebyl to jen jeden, ale rovnou dva. Dvě malé dolní perličky, které nás pěkně potrápily. Měla jsi vysokou teplotu, když se snažily prorvat na svět a celý týden jsi poplakávala a pofňukávala, jak Tě to bolelo. Snažili jsme se Ti s tátou od bolesti ulevit vším možným, ale občas jsme už byli bezradní. Ty jsi to ale skvěle zvládla a po týdnu ses už vesele smála na svět s novými zoubky. První zoubky se Ti vyklubaly 9. srpna.
Bohužel jsme ale kvůli teplotě nemohly zajít k doktorce na kontrolu a další očkování, takže jsme museli další týden počkat. Vzhledem k tomu, že měla doktorka celý červenec dovolenou, na šestiměsíční kontrolu jsme se dostaly až za polovinou 6. měsíce, kdy ses už spíš blížila k tomu sedmému. Naměřili Ti 71 cm a navážili 7830g. Obzvlášť ta váha je už značně znát, když Tě nosím na rukou. Očkování jsi ale zvládla levou zadní a i když sis trošku zafňukala, brzo jsi zvědavě pokukovala po doktorce se sestřičkou.
I já jsem si tento měsíc zašla na očkování proti COVIDu. Po první dávce mě dva dny pobolívala ruka a byla jsem taková unavenější, ta druhá mě zasáhla trošku víc, kdy jsem druhý den po očkování nejspíš měla i lehkou zimnici a samozřejmě únavu, ale i tak jsem se o Tebe dokázala postarat.
Měla jsem totiž obavy, abych úplně neodpadla. Na očkování jsem šla kvůli tomu, že od září začneme chodit na kojenecké plavání a těžko říct, jak to bude s pravidly pro vstup, takže takto to bude lehčí, než chodit někam na testy a pořád něco platit. A podle studií by se protilátky měly skrz mateřské mléko dostat i k Tobě, takže to snad k něčemu bude.
Tvou nejnovější zábavou je bouchání čímkoliv o podlahu, protože se Ti líbí, jaký zvuk to vydává. Vlastně mlátíš vším o všechno, protože se Ti líbí nový zvuk. Kromě toho jsi začala pěkně vykládat, umíš plno nových slabik. Táta měk velkou radost z toho, že je Tvá nejoblíbenější slabika „ta“. Slovo „tata“ jsi tedy poprvé řekla 12. srpna a udělala jsi nám velkou radost, i když nejspíš zatím nevíš, co to znamená. Dále ses naučila „dada“, „baba“ a taky velice ráda opakuješ „gi“.
Už jsme začali se zeleninovými příkrmy. Nejprve jsme zkusili mrkvičku, která Tě teda ze začátku moc neokouzlila, ale postupem času sis na novou chuť zvykla. Zatím jsi vyzkoušela brambor, batátu, dýni, brokolici a cuketu. Podle paní doktorky už můžeme začít zavádět i masíčko, tak uvidíme, jestli si na něm pošmákneš. Kromě zeleniny taky stále dostáváš každý den kašičuku.
Stále zkoušíš vymyslet, jak bys mohla začít lézt. Zatím jsi ale ve fázi spíše pérování na nožičkách, zvedání zadečku a pokusy o první šikmé sedy. Občas se rozčiluješ, že Ti to ještě nejde, protože by ses už nejradši hýbala sama. Zatím Ti ale musí stačit výhled z našeho náručí.
Konečně máš dozdobený svůj spící koutek v ložnici. Nad postýlkou máš už své dětské obrázky i jméno s datem narození a mírami, které jsem Ti nechala vyrobit. Pověsila jsem tam i kalendář, co máš od babi Pavly. Kromě toho máš svou hrací plochu v obýváku, jenže Ti už přestává stačit, takže Ti asi brzo budeme muset složit ohrádku.
Tvá máma
